Některé světové studie upozorňují na vztah chlóru a zvýšeného rizika rakoviny. U nás v České republice se o tom prakticky nemluví a málokdo o tom něco ví. Nabízím Vám několik zajímavých příkladů.
Chlór je asi nejznámější chemický prvek, se kterým se setkáváme denně. Teče nám totiž přímo z vodovodních kohoutků. Je to všeobecně uznávaný a prakticky celosvětově používaný prostředek, kterým vodárenské společnosti čistí a dezinfikují vodu před tím, než se dostane do našich vodovodních potrubí a před tím, než si ji můžeme vypustit z vodovodního kohoutku.
Existují však i velmi zajímavé a odborně podložené studie, které takové štědré a časté používání chlóru už dávno kritizují a upozorňují na rizika, která jsou s tím spojena. Lidé už dávno přišli na to, že chlór je velmi účinný zabiják cholery, různých bakterií, epidemií a virů. Konec konců, i proto je to jeden z nejpoužívanějších dezinfekčních prostředků na světě. Na druhou stranu, ale mnoho vědců stále naléhavěji upozorňuje na nebezpečné vedlejší účinky, které může použití chlóru, z dlouhodobého hlediska vyvolat.
Modré smrti Chloru a jeho vztahu k pitné vodě z vodovodu se dlouhodobě věnuje například Robert D. Morris, který působí na Medical College of Wisconsin. Před třemi lety vyšla v USA jeho kniha "THE BLUE DEATH", čili "MODRÁ SMRT", která doslova šokovala laickou i odbornou veřejnost. Morris se specializuje na problematiku pitné vodovodní vody, přednášel o ní i na Harvardské univerzitě. Popisuje to, s čím se setkáváme každý den - obecně známou pitnou vodu z vodovodu upravovanou chlorem. Publikuje výsledky různých studií, které poukazují na souvislost mezi dlouholetým pitím chlorované vody a zvyšujícím se počtem nádorových onemocnění. Spolu s epidemiologii Thomasem C. Chalmers a kolegy z Harvardu udělali "metaanalýzu", čili exaktně porovnali a zkombinovali výsledky deseti nejlepších dlouholetých vědeckých studií zabývajících se pitnou vodou, jejím vlivem na zdraví člověka.
Výzkumy se prováděly na desetitisících lidí. Výsledek? Lidé, kteří dlouhodobě pijí chlórovanou vodu, mají zvýšené riziko rakoviny močového měchýře o 21 procent a rakoviny konečníku až o 38 procent! · Dr. Herbert Schwartz z Cumberland Country College ve státě New Jersey dokonce tvrdí, že "chlór v sobě skrývá tolik nebezpečí, že by měl být zakázán". Používání chlóru jako dezinfekčního prostředku přirovnává ke časované bombě, kterou si lidé na sebe sami přichystali · - http://www.pure-earth.com/chlorine.html.
V bazénech to pocítí všichni. Každý to zná a nemusí být ani vědcem. Daní za to, aby se ve veřejných bazénech nešířili nemoci různého druhu, je vysoká koncentrace chlóru jako dezinfekčního prostředku. Jeho hlavním a zřetelně viditelným důsledkem je nepřirozeně vysušující se kůže a vlasy. Mnozí lidé, kteří trpí atopickým ekzémem, do veřejného bazénu raději ani neskočí, protože ekzém se vlivem chlóru zhoršuje. Méně škodlivé, ale o to viditelnější problémy určitě znají odbarvené blondýnky. Jejich vlasy odbarvené peroxidem se totiž po styku s chlorovanou vodou mohou velmi nepěkně proměnit. Z blondýny se tak velmi lehce stane zelenovláska. Chlór je levný a dostupný. Dezinfekce chlórem je levná a svým způsobem i účinná.
Alternativní metody dezinfekce pitné vody se zatím celoplošně nepoužívají, protože by s velkou pravděpodobností stály mnohem více. Omezení pro používání chloru při dezinfekci vody stanovila a stanovuje Světová zdravotnická organizace. Limity, které tato organizace nastavila, by podle jejího zjištění neměly představovat pro lidi zvýšené zdravotní riziko. Lenz - Světová zdravotnická organizace (pokud nebereme v úvahu i názory zde citovaných vědců) nikdy netvrdila, že chlorem dezinfikována pitná voda z vodovodu je zároveň i zdraví prospěšná. Je zdravotně bezpečná do té míry, do jaké to limitovaná přítomnost dezinfekčního chlóru může zajistit.
Autor textu: Lucia Tomišová
