DUSIČNANY ve vodě a zdraví našich dětí
Světová zdravotnická organizace WHO řadí dusičnany mezi hlavní chemické rizikové faktory, které ohrožují zdraví dětské populace.
V EU i v České republice je limitní hodnotou pro dusičnany v pitné vodě z vodovodu 50 mg / l. Dovolím si začíst ze zprávy Greenpeace o dusičnanech:
"Mnoho lékařů považuje tuto hodnotu za příliš vysokou, zejména pro malé děti a doporučuje maximální limit 25 mg na litr vody. V těle se dusičnany přeměňují na dusitany. Dusitany jsou přímo nebezpečné pro malé děti i v hodnotách pod oficiálním limitem. Prostřednictvím oxidace hemoglobinu, který přenáší kyslík v těle, může vystavení dusitanem vést k methemoglobinémii, tedy k neschopnosti hemoglobinu přenášet kyslík. Organismus malých dětí ještě není schopen rozložit methemoglobin dostatečně rychle. To může vést k nedostatečnému zásobování těla kyslíkem. Taková otrava se projevuje promodráním rtů, rukou a chodidel, bolestí hlavy a může vést dokonce až k udušení. "(Zdroj: · http://www.greenpeace.sk/campaigns/story/story_47.html)
Na nebezpečné účinky dusičnanů v pitné vodě neupozorňuje jen Greenpeace, ale i mnozí pediatři a odborníci na životní prostředí. Pro kojence ještě donedávna u nás platil limit maximálně 15 mg / l. Tento limit platil více než 40 let. Před pár lety byl ale zrušen, legislativa se přizpůsobila normám EU, kde se "kojenecký limit" prostě neřeší.
Na stránkách Úřadu veřejného zdravotnictví SR a jeho regionálních poboček, jsou zpřístupněny materiály týkající se dusičnanů a jejich vlivů na děti. "Pitný režim v prvním roce života. Kojenec potřebuje více vody na 1 kg tělové hmotnosti jako dospělý. Mateřské mléko je přizpůsobeno svým složením potřebám kojence a dodává stavební látky, vitamíny, soli, všechny potřebné tekutiny a je nenahraditelné. Pokud z vážného důvodu maminka nemůže kojit, připravuje dítěti umělou výživu z vody a sušeného mléčného přípravku, je mimořádně důležité, aby voda vyhovovala specifickým požadavkům. Voda s obsahem dusičnanů vyšším než 10 mg / l se nesmí používat ani na přímé pití, ani na přípravu umělé výživy ... "
Vlivem dusičnanů se zabývá např. i Slovenská agentura životního prostředí, odborná stanoviska zveřejňuje ve svém časopise Enviromagazín. Zajímavým čtením je článek MUDr. Kateřiny Slotově "Dusičnany v pitných vodách a zdraví dětské populace".
Jelikož kojence ani malé děti si nevybírají sami, co budou pít, je na nás dospělých abychom věděli více o vodě, která je pro ně vhodná a zdravá. Dítě není zmenšenina dospělého člověka a na mnohé látky reaguje mnohem citlivěji. Látky, které jsou obsaženy v klasické vodě z vodovodu, a jejich limity jsou nastaveny pro dospělou populaci. To, co možná nezpůsobí komplikace zdravému dospělému, může být pro dětský organismus nebezpečné. ·
Při pitném režimu naše nejmenší, bychom proto měli zvážit dostupnou pitnou vodu, zejména co se týče obsahu dusičnanů ale i sodíku, který může vznikat jako vedlejší produkt při požívání některých filtrů. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že ani varem nezajistíme aby byla voda z vodovodu automaticky vhodná pro přípravu stravy pro kojence. Povařením sice odstraníme živé mikroorganismy, chlor nebo oxid uhličitý, ale nezměníme chemické složení vody. Obecně pediatři i odborníci ze zdravotnických orgánů doporučují pro přípravu stravy a pitný režim kojenců "kojeneckou vodu" resp. vodu upravenou fltrací.
U dětí platí, že by měli pít častěji než dospělí. Čím je dítě mladší, tím více vody jeho tělo obsahuje a i látková přeměna probíhá rychleji. Dítě je · nedostatečným přívodem tekutin tak ohroženo mnohem více než dospělý. U novorozence podíl vody tvoří až 80% tělesné hmotnosti, u dospělého tvoří voda asi 65%. Jelikož voda pomáhá tělo očišťovat, je třeba ji dětem podávat pravidelně, protože naše nejmenší ratolesti nám nedokážou říct, že je trápí žízeň. Dehydratace u dětí může být velmi nebezpečná a může vést k poškození organismu. Dokud jsou děti kojené, dostávají velkou část tekutin od · matky, ale postupně by jsme měli děti učit pít. A co může být lepší než naučit své dítě pít zdravou vodu? Roční dítě potřebuje přibližně 1.000 - 1.500 ml · tekutin, které dokáže získat částečně ze stravy a částečně je musíme zabezpečit pitím. Pitím zdravé vody, bez nežádoucích složek, které by mohly jejich organismus zatížit látkami s nimiž se ještě nedokážou dobře vypořádat.
Autor textu : Lucia Tomišová