Filtry na vodu - Klinika

Kde si dát udělat rozbor vody?

Rozbory vody provádějí speciální laboratoře SZÚ (Státní zdravotní ústav) nebo podniky vodáren a kanalizací v každém okresním městě.

Jak provést odběr vody pro kontrolu její kvality?

Pro rozbor pitné vody potřebujeme dvě láhve se vzorkem vody. K odběru vody použijeme lahve, které vydalo k tomuto účelu laboratoř. Zvlášť důležitá je sterilní láhev, která slouží k odběru vody pro bakteriologický rozbor. Pokud chceme provést pouze chemický rozbor, je pro odběr dostačující láhev PET od balené vody, kterou pro jistotu několikrát vypláchneme vodou, kterou chceme odebrat. Láhev pro chemický rozbor naplníme až do ústí, v láhvi pro bakteriologický rozbor, kde necháme malou vzduchovou bublinku, aby mohlo docházet k dosycovaniu spotřebovaného kyslíku během transportu do laboratoře. Důležité je přivézt odebrány vzorky co nejdříve do laboratoře. Pokud se nám to nepodaří v den odběru vody, provedeme odběr odpoledne nebo večer, odebrané vzorky dáme přes noc do lednice a druhý den je co nejdříve dopravíme do laboratoře.

V jakém rozsahu kontrolovat kvalitu vody?

Pracovníci specializovaných hygienických laboratoří jsou schopni provést rozbor vody v celém rozsahu příslušné normy. Celý, nebo tzv.. úplný rozsah analýz se však při běžné kontrole kvality vody nevykonává - především z hlediska ekonomického (vysoká cena vzhledem k velký rozsah analýz, včetně radiologie). Je potřebný jen pro výrobně-potravinářské účely. Ve většině případů postačuje tzv.. minimální rozsah analýz (cena cca 2.100, - Kč při odběru zákazníkům a cca 2.500, - Kč při odběru pracovníky laboratoře). Až po eventuálním vysokém překročení některých významných ukazatelů, které jsou indikátorem dalšího možného znečištění vody, laboratoř může doporučit provést další vyšetření, a to buď tzv.. základní rozsah analýz nebo (cena cca).

Jak porozumět protokolu o rozboru vody?

Výsledkem vyšetření je "Protokol o analýze vzorku", kde jsou uvedeny jednotlivé analyzovány ukazatele nebo parametry, jejich mezní hodnoty a stanovené hodnoty.

Jak porozumět jednotlivým ukazatelem?

Mikrobiologické ukazatele
Vyšetřovány ukazatele patří k tzv.. indikátorem fekálního znečištění, když se hledají bakterie žijící ve střevním traktu člověka, nebo teplokrevných živočichů (koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie a fekální streptokoky). Pokud se ve vodě najdou některé z těchto bakterií, je voda podezřelá, že přišla do kontaktu s výkaly či zbytky živočichů a že může obsahovat patogenní bakterie a viry, které právě pocházejí z střevního traktu. To, že voda je dlouhodobě používána a nedošlo přitom k onemocnění, ještě neznamená, že jde o nevýznamnou věc. Pravidelní spotřebitelé si mohou vytvořit toleranci k těmto bakteriím av případě, že není oslabený jejich imunitní systém, jim pití této závadné vody nemusí vadit. Horší však jsou na tom děti, nemocní lidé, lidé s oslabenou imunitou, případné návštěvy. Kromě indikátorů fekálního znečištění se používají ještě indikátory tzv.. obecní kontaminace (psychrofilné a mezofilní bakterie), které nemají až takový významný zdravotní dopad.

Fyzikální a chemické ukazatele

Reakce vody - pH
7) vody, neutrálne pH je 7.">Jednoduše řečeno znamená číselné vyjádření kyselosti (pH <7) nebo zásaditosti (pH> 7) vody, neutrální pH je 7. Limit pro pitnou vodu je 6,5 ÷ 8. Kyselá voda může způsobovat korozi potrubí či čerpadla, což se projevuje přítomností železa, zinku, nebo dokonce mědi, zda olova, pokud je z tohoto kovu vyrobené potrubí. Obecně se doporučuje, pokud je voda kyselá, nepoužívat měděné potrubí na její rozvod. Rozpuštěná měď může způsobit cirhózu jater a jsou známé také úmrtí kojenců, kde je uvedena právě tato příčina. Vodu lze do jisté míry neutralizovat použitím filtru s vápencovou, resp. dolomitová náplní. Alkalická reakce svědčí o přítomnosti např. vápna, nebo může jít o produkty rozkladu organických látek ve vodě působením bakterií.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK-Mn)
Představuje nespecifické skupinové stanovení, které slouží jako podklad pro odhad organického znečištění vody. Limitní hodnota je 3 mg / l. Organické znečištění vody může být v zásadě přírodního původu (výluhy z organicky bohatých zemin z lesa nebo rašelinišť z rozložených živočišných nebo rostlinných těl), nebo původu umělého. Druhá alternativa je o něco horší, protože vede k domněnce, že se do vody mohla dostat i látka toxická (pesticidy, hnojiva a pod.).

Dusičnany (NO3)
V malém množství jsou dusičnany takříkajíc všudypřítomné na Zemi, nakolik jsou součástí tzv.. dusíkového cyklu. Bohužel, vlivem hnojení ledkovou hnojivy, únikem odpadních vod ze žump či septiků, organických hnojiv atd. se dusičnany staly v současné době vážnou hrozbou všech studní a vrtů. Jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se mohou v trávicím traktu přeměňovat na tzv.. nitrosaminy, které jsou podezřelé z karcinogenního účinku. Limitní hodnota 50 mg / l byla navržena na základě předpokladu, že spotřebujeme denně 2 l vody (jako přímým pitím, tak přes ostatní jídlo). U kojenců je používána limitní hodnota 15 mg / l, která vyplývá z toho, že kojenci nejsou schopni rozkládat methemoglobin, který vzniká zv krve přeměnou hemoglobinu (zprostředkujícího zásobování těla kyslíkem) při přítomnosti dusičnanů a dusitanů. Vysoká hladina methemoglobinu způsobuje tzv.. zmodrenie těla u kojenců (příznak neokysličené krve) a možné udušení.

Dusitany (NO2)
Mají podobné vlastnosti jako dusičnany. Jejich mezní hodnota je stanovena na 0,1 mg / l. Dusitany se obvykle vyskytují ve vodě, ve které je nedostatek kyslíku, redukcí dusičnanů, kterých je ve vodě i řádově více. Tato chemická reakce může být významně urychlena přítomností zinku, mědi nebo železa. To jsou kovy, z nichž může být vyroben rozvod nebo čerpání vody. Z tohoto hlediska je proto důležité u vody, která obsahuje větší množství dusičnanů vždy řádně odpustit dostatečný objem vody před jejím použitím nebo i před odběrem vzorku vody.

Amonné ionty (HNO3)
Jsou ukazatelem možného fekálního znečištění vody a společně s dusitany, s chemickou spotřebou kyslíku a chloridy může je nadlimitních hodnota (více než 0,5 mg / l) signalizovat čerstvé fekální znečištění. Někdy je přítomnost amonných iontů důsledkem řady redukčních dějů (katalyzované například přítomnou mědí), kdy amonné ionty vznikají z původních dusičnanů.

Chloridy
Jsou také ukazatelem možného fekálního znečištění vody podobně jako amonné ionty. Jejich limit je 100 mg / l. Ovlivňují chuť vody (slaná chuť), ve vyšších koncentracích působí korozivně. V našich podmínkách je vyšší koncentrace chloridů spíše nezvyklá, někdy signalizuje průnik povrchové vody z chemicky "ošetřené" vozovky zimním posypem - solí.

Železo (Fe), mangan (Mn)
Jsou to kovy, které bývají často přítomné ve vodě a jsou příčinou její zákalu. Jejich původ může být v zásadě dvojí, a to přirozený - v oblastech výskytu železné rudy nebo umělý, kdy jde o produkt koroze vedení vody (týká se především železa). Oba kovy patří do skupiny těžkých kovů, ale na rozdíl od nich nejsou až tak nebezpečné z hlediska působení na zdraví. Limit železa je 0,2 mg / l, manganu 0,05 mg / l. Zhoršují chuťové (kovová chuť) a čichové vlastnosti vody. Při vyšších koncentracích mohou způsobovat problémy při praní prádla (žluté skvrny), usazenin rzi v sanitačních zařízeních.

Ukazatele kvality pitné vody a jejich hygienické limity

· A. Mikrobiologické a biologické ukazatele